Dům je složen z různě velkých objemů, které vyrůstají z krajiny jako reakce na samotný terén, stejně jako na orientaci vůči slunci i provozní vazby v domě. Rostlá forma domu reaguje na mimořádnou kvalitu i náladu místa, nesnaží se konkurovat přirozenému charakteru pozemku, ale naopak se snaží splynout s místem v jeden harmonický celek. Umístění i výškové odstupňování jednotlivých objemů silně ovlivňuje svažitost terénu, které ale příznivě napomáhá separování různých provozů v objektu a přirozeně vytváří prostory s různým stupněm soukromí. Tak jako se dům postupně rozkládá do hloubky pozemku a přibližuje se volné krajině, tak rovnoměrně roste i potřeba větší intimity v provozu domu.